Budoucí vývoj
V zájmu ještě větší efektivnosti a zdokonalování systému, je aktuálně Ministerstvem vnitra připraven koncepční dokument zabývající se rozvojem e-governmentu v ČR. Dokument se jmenuje „Strategický rámec rozvoje e-government 2014+“ a obsahuje plány až do roku 2020. Dokument je velice rozsáhlý a zahrnuje celkově 3 přílohy. Dokument vytyčil jako hlavní cíle „pokračovat v propojování systému ve veřejné správě a ve vzájemném sdílení dat, s cílem převést do elektronické podoby a zautomatizovat co možná nejvíce a přitom co nejvíce minimalizovat náklady.“ Podle pana Peterka jsou tyto cíle racionální a správné, bohužel problém je v tom, zda je vůbec veřejná správa schopna těchto cílů, které si sama vytyčila, dosáhnout. Další věc, která je v dokumentu velice ambiciózní a podstatná, je označována pod pojmem „propojování datových fondů“. Jde o fakt, že „občan již nemusí orgánům veřejné moci dokládat to, co je o něm vedeno v základních registrech. A to díky tomu, že všechny systémy všech orgánů veřejné moci by měly být schopné si příslušné údaje získat ze základních registrů samy.” Bohužel to v praxi po více než roce a půl stále úplně nefunguje. Konkrétně je o datových fondech v dokumentu uvedeno následující: „obdobně bude zahájen proces propojování datových fondů na regionální i místní úrovni v rámci samosprávných působností. Výsledkem bude komplexní, technologicky, věcně i procesně propojený systém Elektronických služeb veřejné správy – služeb informační společnosti, využívající propojený datový fond veřejné správy a zabezpečující v souladu s platnou právní úpravou údaje nezbytné pro výkon všech agend veřejné správy, a to bezpečně, transparentně a s minimálními náklady.“ Jedním z ryze konkrétních cílů je dosáhnout plně elektronických podání, tedy bez nutnosti dokládat jakékoli další „papíry“.2 Tento cíl souvisí s propojením datových fondů, jelikož veřejná správa by si měla sama doplnit veškeré potřebné údaje, které již má v rámci svých datových fondů k dispozici.

Elektronická komunikace povinná či dobrovolná
Dosud se neřešily žhavé otázky o tom, zda bude elektronická komunikace povinná či dobrovolná nebo téma dlouhověkosti elektronických dokumentů pokud jde o elektronickou identitu občanů. V první příloze je uvedeno, že elektronická forma komunikace s veřejnou správou bude nejspíše za pár let povinná a pro lidi, kteří by ji nezvládali, by existovala asistovaná místa v podobně tzv. Czech POINTŮ. Každopádně dokument občany ujišťuje, že e-government neznamená, že všechny tradiční kanceláře budou nahrazeny pouze elektronickou komunikační technologií, ale měly by být stále dostupné pro všechny občany jako tzv. asistované vyřizování potřeb. Osobní styk může být vyžadován z důvodů, jako je například neznalost informačních komunikačních kanálů, či nemožnosti plné automatizace některých procesů ve státní správě.