E-government v České republice

Pojem e-government a celý proces s tím spojený má původ ve Velké Británii již v roce 1999. Tento pojem není v ČR jediným, relativně novým pojmem svého druhu. Se známou předponou e- se setkáváme u spousty dalších nových slov, jako je například e-commerce(1), e-business(2) nebo e-payment a mnoho dalších(3). Vždy jde o procesy a děje, které probíhají s podporou, či prostřednictvím elektronických technologií a především Internetu. Tedy v případě e-government jde o elektronizaci výkonu veřejné státní správy. Neboli přesně podle definice Ministerstva vnitra, je to „název postupu modernizace veřejné správy s využitím nových možností informačních a komunikačních technologií. Technika veřejné správy s využitím nástrojů ICT. Používají se pojmy jako elektronizace nebo informatizace veřejné správy“(4) či podle pana Štědroně „Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům (občanům)“.(5) Jde o velice aktuální téma, které zasáhlo nejenom velká města se státní správou, ale i veřejnou správu malých měst. Občané celé České republiky jsou schopni si pomocí Internetu vyřešit a zařídit spoustu věcí a nejsou povinny docházet na úřady osobně. Nově existují takzvané elektronické podatelny, které jsou k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra – portál veřejné správy. Se zavedením zjednodušujících postupů se ovšem vyskytlo několik nových komplikací. Řeč je například o autentizaci na Internetu. S rozšířenou možností vyřizovat důležité a citlivé záležitostí a uvádění osobních údajů na Internetu se vyskytlo několik hrozeb. Možnost snadného zneužívání cizích osobních údajů a s rostoucí kriminalitou na Internetu bylo potřeba zavést nové zákony, které by těmto „nekalým“ praktikám zabránilo. Nově vznikl zákon o e-governmentu, zákon elektronickém podpisu a několik dalších s problematikou souvisejících. Zákony musejí upravovat například pojmy, jako kvalifikovaný elektronický podpis, či akreditovaná certifikační autorita.

 

Za veřejnou správu považujeme správu veřejných záležitostí, která je realizována jako projev výkonné moci a v ČR ji dělíme na státní správu a samosprávu. Tento proces má tedy za cíl zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů a zároveň minimalizace nákladů. Veškerá komunikace státní správy s občany a mezi úřady samotnými se přesunula a probíhá skrze Internet. Nejenom podle definic lze pochopit účel a smysl e-governmentu. Pro lepší pochopení tohoto pojmu je dobré uvést také oblasti a činnosti, jež jsou jeho součástí:

Dalším cílem e-governmentu je také „vymezit procesně-správní povahu působení správních úřadů a jejího odrazu v úlohách informačních systému. Je nutné brát ohledy na vzájemné vztahy, které vyplývají z právního rámce fungování a zabezpečení předávání informací na základě vymezených práv a povinností“. Aby byl celý proces elektronizace úspěšný a e-government tedy fungoval, tak jak se očekává, je v první řadě důležitá elektronizace v interních agendách veřejné správy. Procesu e-governmentu v České republice je rozčleněn do čtyř základních kroků komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS), zakotvení v legislativě neboli zákon o e-governmentu, základní registry veřejné správy a Czech POINT.